O projektu

Anotace

Vězeňská duchovenská péče připravila projekt Podané ruce mentora s cílem zpracovat novou službu, kterou by mohla nabídnout vězňům, kteří se připravují na propuštění s cílem pomoci jim vrátit se zpět do normálního života. Program Mentoring bude k dispozici ve 4 věznicích ČR (Vinařice, Odolov, Olomouc, Jiřice) více než 120 vězňům, kterým se budou v průběhu projektu věnovat desítky mentorů a odborných pracovníků.

Smyslem projektu je věnovat se klientům v předem definovaných oblastech s cílem umožnit jim úspěšnou reintegraci do běžného prostředí. Oblasti, kterým se v rámci programu věnujeme jsou – oblast bydlení, zaměstnání, rodinných vztahů, hospodaření, duchovní oblast a psychická oblast.

Účast klientů v programu je dobrovolná a zdarma. Za důležité považujeme individuální přístup a osobní rovinu vztahu mentora s klientem. Koncepci po ukončení projektu chceme využít k navazujícím činnostem realizovaným například prostřednictvím akreditovaného dobrovolnického programu.

Místo realizace

Projekt je realizován na území celé České republiky s ohledem na lokalitu bydliště zapojených osob. Základem projektu se spolupráce se čtyřmi věznicemi (Vinařice, Olomouc, Jiřice a Odolov), v jejichž prostorách se bude odehrávat hlavní část projektu. Realizace projektu tedy primárně probíhá na území Středočeského kraje, Královéhradeckého kraje a Olomouckého kraje. Část projektu realizovaná v součinnosti s norským partnerem bude realizována v Norsku.

Výchozí stav a záměr projektu

Jedním z klíčových aspektů, který má kardinální vliv na vězeňství ve všech jeho souvislostech, je problematika recidivy. Recidivu lze chápat přinejmenším ve třech základních významech, a to trestně právním (pachatel se dopustí trestného činu poté, co již byl za předchozí trestný čin pravomocně odsouzen a soud jej dle zákonných podmínek označí za recidivistu), kriminalisticko-statistickém (pachatelé opětovně evidovaní v kriminálních policejních statistikách) a kriminologickém (opětovné asociální jednání bez ohledu na to, zda byl pachatel za předchozí skutek potrestán či stíhán). V poslední době se používá i tzn. penologické pojetí recidivy, které eviduje odsouzené, kteří byli již dříve vězněni. Její četnost a vývoj slouží jako kritérium účinnosti výkonu trestu odnětí svobody.

Z hlediska sledování účinnosti jednotlivých trestů či jiných opatření jde nicméně především o zjištění, zda jedinec, kterému byly za kriminální skutek uloženy, se po jejich vykonání dopustí dalšího trestného činu. Základním zdrojem dat o recidivě zůstávají policejní a justiční záznamy o řešených kauzách, přičemž recidiva sama bývá nejčastěji spojována se záznamem o dalším odsouzení dotyčné osoby, eventuálně o jejím zadržení, obvinění či dalším pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody.

Recidiva odsouzených představuje v ČR vážný problém, a to především z pohledu vězeňské populace. V roce 2013 představovali odsouzení, kteří byli již dříve ve výkonu trestu odnětí svobody 70 %, v roce 2014 to bylo 69 % ze všech odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody.

Problém recidivy je velký zejména u často opakujících se trestných činů, a to u krádeže, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a zanedbání povinné výživy. Odsouzení za tyto trestné činy tvoří vposledních letech zhruba polovinu ze všech odsouzených (jde tedy každoročně o cca 35 000 osob, (u osob odsouzených za tyto činy k nepodmíněnému trestu jde dokonce o 75 % ze všech odsouzených).

Pokud jde o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, tak za nejrizikovější období (pro recidivu) se považuje prvních 6 měsíců po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a maximum recidivujících pachatelů se dopouští nového trestného činu v průběhu 3 let po propuštění. V exponovaném období – tj. první půlrok po propuštění – se kriminální recidiva objeví spíše u pachatelů trestných činů majetkových a trestného činu loupeže, nežpachatele trestných činů sexuálních a násilných. Selhání se objeví u pachatelů, kteří nemají pozitivní pracovní návyky a také spíše u pachatelů, kteří se dopustili prvního trestného činu jako mladiství.

Záměrem projektu je postavit se tomuto trendu a prostřednictvím individualizované podpory v rámci programu Mentoring reagovat na konkrétní potřeby vězňů a osob po propuštění s cílem usnadnit jim proces reintegrace do společnosti. Tato snaha pak přispěje ke snížení recidivy. Právě v období 6 měsíců po propuštění se rozhoduje o úspěšnosti celého procesu. Proto je zde k dispozici mentor a odborný pracovník, které může klienta směrovat správným směrem a poskytnout mu určitou míru jistoty.

Cíl a přínos projektu

Cílem projektu je připravit a zrealizovat novou službu, která pomůže vytvořit odpovídající podmínky pro resocializaci a reintegraci klientů a podpořit zúčastněné klienty v pozitivních změnách a aktivizovat je k řešení jejich problémů.

Za účelem dosažení tohoto cíle jsou stanoveny další dílčí cíle:

1) Vytvoření komplexních metodických podkladů
Základem pro úspěšné zvládnutí projektu je vytvoření kvalitní metodiky. Na ní budou pracovat odbornice s odpovídajícím vzděláním a praxí v rámci vězeňství. Materiál bude vodítkem pro mentory, který je nasměruje na kvalitní práci s klienty.

2) Informovanost veřejnosti o problému a našich cílech
Důležitým aspektem projektu je informovat veřejnost o problémech i o tom, jak jim chceme čelit. Již v minulosti VDP organizovala výstavu fotografií Jindřicha Štreita Ze tmy ke světlu se stejným cílem. Nyní půjde o prezentaci informací relevantních k projektu s cílem rozšířit obecné povědomí o cestě vězňů zpět do společnosti.

3) Spolupráce s dalšími subjekty
V rámci projektu spolupracujeme se dvěma partnerskými subjekty. V rámci ČR spolupracujeme s organizací Ecce Homo Šternberk, která je ochotná se podílet na pomoci mentorům s navázáním klientů na další služby. Pomoc a konzultace další organizace zvýší kvalitu námi připravovaného programu. V rámci bilaterální spolupráce s Norskem spolupracujeme s Norskou církví, která projevila zájem jednak o výměnu zkušeností v oblasti péče o vězně, ale pomůže nám setkat se i se zástupci dalších organizací, které se podílí na péči o vězně. Plánujeme si vzájemně vyměňovat zkušenosti, příklady dobré praxe a inspiraci. Vzájemně se seznámíme se systémem práce s vězni v obou zemích vč. účasti na exkurzích.

Spolupracovat budeme i s dalšími organizacemi, které jsou součástí procesu péče o vězně. Úzká spolupráce bude probíhat s Vězeňskou službou ČR a Probační a mediační službou. Sekundárně pak budeme v kontaktu s místními organizacemi, které propojíme s jednotlivými klienty. Za důležité považujeme vytvořit neformální síť spolupracujících organizací, která pak zjednoduší proces hledání organizace a navazování spolupráce.

Přínosem projektu bude existence nové služby, která ve výsledku přispěje ke zlepšení resocializačního procesu a konečně i ke snížení recidivy. V případě návaznosti dalších programů či replikace projektu bude docházet i ke celospolečenskému vývoji v této oblasti.

Hlavní částí projektu je pak samotná realizace programu Mentoring. Ta bude probíhat v širokém týmu, který tvoří zkušení lidé s odpovídajícím vzděláním a praxí. Velkou výhodou VDP je, že sdružuje právě tyto zkušené osoby, které mohou projektu přidat na kvalitě svými praktickými zkušenostmi a dovednosti. Úspěšnost projektu bude záviset právě na osobním poutu mezi klientem a mentorem. V tom mají členové VDP velkou výhodu.

Cílové skupiny

Cílovou skupinu tvoří klienti a mentoři projektu. K oslovení potenciálních klientů, kteří vyjdou z předvýběru Vězeňskou službou ČR dojde buď prostřednictvím osobního rozhovoru nebo skupinového setkání. Zde budou poskytnuty všechny potřebné informace o projektu a jeho přínosech vč. zodpovězení dotazů. K oslovení potenciálních mentorů dojde skrze interní informační kanály VDP a následně dojde k osobnímu setkání individuální nebo skupinovou formou, kde budou zájemci sděleny detaily ohledně jeho případného zapojení do projektu. Pracovníci odpovědní za projekt na konkrétní věznici již nyní provádějí předběžný průzkum zájmu členů VDP o účast na projektu v roli mentora. S případnými zájemci pak bude realizován případný pohovor.

Klienti programu Mentoring jsou osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, které se přípravují na propuštění a osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněně propuštěných. Kontraindikací vstupu do programu je závislost osoby na alkoholu či jiných omamných a psychotropních látkách.

Mentoři jsou osoby min. s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, min. ve věku od 20 let bez záznamu ve výpisu z rejstříku trestů, které absolvují školení určené pro mentory. Tím se stávají proškolenými mentory, kteří budou následně zajišťovat realizaci programu Mentoring. V rámci projektu působí i odborní pracovníci s kvalifikací sociálního pracovníka dle zákona o sociálních službách.

1. Zapojení mentorů a odborných pracovníků v rámci programu Mentoring bude probíhat následovně:
2. Role mentora spočívá v aktivizaci a doprovázení klienta (např. pomoc při — jednání s úřady, pomoc při řešení finanční situace spočívající ve zprostředkování dluhového finančního poradenství, zprostředkování dalšího např. odborného poradentství apod.)
3. Role odborného pracovníka spočívá v zajištění užšího výběru klientů vhodných pro zařazení do programu Mentoring a v nastavení spolupráce mezi klientem, mentorem a jím samotným a v průběžné odborné podpoře mentora
4. Činnost mentora v žádném případě nesupluje odborný výkon činností sociální práce popsané § 109 zákona č. 108/2006. Mentor má k dispozici odborného pracovníka kvalifikovaného jako sociální pracovník podle § 110 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
5. Mentoři i odborní pracovníci mají zajištěnou supervizi po celou dobu realizace projektu.
6. Mentoři i odborní pracovníci mají zajištěno odpovídající zázemí pro výkon jejich činností, a to vč. zajištění dopravy do/z věznice a návratového regionu.